Dead man walking.

its me!

máte-li v plánu točit horor o obludě, neváhejte a přijeďte. jenom se asi nebudu moc hýbat a budu vydávat podivné zvuky.

Ironií osudu je, že vždycky když nechcete někoho potkat tak ho potkáte, protože nemocná Bája, vypadající jako bezdomovče, s rudými tvářemi, schovávající své nechutné vlasy pod čepicí tě nechtěla potkat!

Nemůžu dlouho sedět ani stát, takže trávím čas tím že ležím a čtu Milana Kunderu, podivně komunistického smýšlejícího geniála a při včerejší apatii je až div, že jsem se prokousala celými 100 stranami Žertu. Až to dočtu, bude mi zbývat pouhých 8 knih a budu mít 30 jupíjej!..stejně to nestihnu kurva.

Začala jsem propadat úžasné panice že neodmaturuju a nedostanu se na žádnou vysokou. Nebo rozhodně ne na tu, na kterou bych chtěla.. když se na to dívám z odstupem je to komické a směšné, jako většina mého počínání, ale když jsem v tom, je to zlý.

Také je tu ta veselá příhoda ze zkoušky, kdy jsme si vesele drnkali a pak jsem se složila. Maminka mě doma seřvala (to je její řešení když mám nějaký problém) a pak jsem spala. Vtipný bylo, jak si s mýma červenýma očima všichni mysleli, že jsem na drogách, ach kéž by. Alergie je humus a já už nikdy nechci žádný prášky.

Taky chci pryč z města někam do přírody..na island, do afriky, na jamajku já nevim hlavně někam daleko, kde mi nepoteče beton do bot!