Kdybych pokaždé, místo dumání nad tím, jak moc zklamaná jsem přečetla knihu, už bych měla přelouskanou celou Alexandrijskou.
Asi je to tím, že ráda stavím papírové domečky na pláži, obvlášť, když je odliv. A pak se divím, že jsou celé rozmáčené, ale kdybych nepozbývala jistých psychických vlastností, dokázala bych je využít na papír maché a postavit z nich třeba sochu. Znáš to, co tě nezabije...
Den po narozeninách je možná o trochu lepší než ten narozeninovej, protože už je po tom a ráno vstáváš s takovou hezkou vzpomínkou. 19 je divný číslo fakt. Možná uspořádám cirkus a bude tam 19 koní...nebo slonů. nebo všeho.
Jo a možná to udělám. S každým zklamáním přečtu knížku. Minimálně 250 stran. A začnu už od včera, protože já zapomínám hodně, ale tohle je mi líto. Za vás 3 minimálně. pitomci.
Žádné komentáře:
Okomentovat