doma. na dva týdny. abych zase brzo odjela, daleko, moc daleko, strašně daleko a můj život se stane ranečkem na záda, kterej budu tahat z jednoho konce republiky na druhej.
Někteří lidi nemají rádi, když na ně na ulici zavolám, nebo když mluvím nahlas.... když to beru z jejicdh sobeckýho pohledu: "trapas" může mi to bejt uplně ukradený, protože ti lidi okolo mě neznají. Ale zase chápu, že někoho to může naštvat, ačkoliv to nedělám soustavně, protože když někdo každou minutu vykřikuje, práská dveřma a hrozně hlasitě se směje (a ještě ke všemu je to šéf baru, kde jste), je to tak strašný, že má člověk chuť prorvat si hlavu záchodovou rourou (rou-rou, ha to je hrozně dobrý slovo!!)
Každopádně moje dnešní "kurva" na dopravním podniku (když sem zjistila, že sem si vzala omylem ten nevyplněnej formulář a budu muset domů a zase zpátky) a moje "kurva" na celou našu ulicu když mi vypadla mp3jka a ještě kliče, asi nebylo moc potěšující pro určitý lidi, ale ten dělník co tam "pracoval" naproti nic nenamítal.
Když už je řeč o dělnících, máme v olomouci několik rozkapanejch úseků, hlavně na Dolním námku a u nás před domem na takovým plácku se staví další dům. To be honest, strašně mě baví pozorovat ty dělníky, kteří tam prostě pokaždé stojí s lopatou, opírají se o ni, kouří, nebo jí, prostě jich je tam asi 10 a nikdo nikdo nic nedělá.
Taky sme s Kat. potkaly fascinující postarší muže. Jeden nám potřeboval sdělit, že "to vedro už ho jebe, mějte se krasavice" a druhej nám zase povídal, jaký znamení se k nám hodí a jaký jsme. Docela to sedělo, prej jsem zdravej člověk, akorát mám problémový srdce, ovšem nikoli klinicky. A mám si najít střelce...
Fňa. A jestli budu na té koleji, kde sem teď na zápisu spala, stane se ze mě buď neotřesitelný člověk, nebo naopak ještě větší nervák a pravděpodobně nedokončím semestr. Držte mi palce.
Žádné komentáře:
Okomentovat