pátek 4. ledna 2013

Sovička.

Mám ráda sovy. A žáby padající z nebe. Mám ráda slony, lední medvědy, dinosaury a draky. Mám ráda jeleny a srnečky. Lvi a tygry, hlavně toho Tracyho. Mám ráda berušky a motýli, hlavně ty modrý z filmů o lásce. Mám ráda velryby (hlavně tu vesmírnou), mořský koníky, mořské želvy, barevný rybičky v moři, medúzy a racky. Ještěrky, hlavně ty co se u nás vyhřívají na sluníčku a jsou tak nádherný a barevný, pandy a Pondy, lamičky, zebry, žirafy a plameňáky. Mám ráda černý kočky přes cetu, velký psi a Karenina. Malý žlutý kanárky, neonky a ty malý černý rybičky. Mám ráda žížalky v zemi, pářící se hromady ploštic na jaře když všechno kvete a svět vypadá tak čistě i když po silnicích teče sníh a bláto. Mám ráda jednorožce, testrály, fénixe, velký orly, víly a lesní skřítky. Protože existujou. Mám ráda všechny co jsou v nebi, protože mě hlídají. Mám ráda anděly a energetický proudy. Mám ráda řeku a lesní jahody, borůvky, brusinky a růže. Mám ráda svůj život s růžema.

Mám ráda vůni knih a dřeva, marmelády a posekané trávy. Mám ráda stát bosýma nohama na zemi a hrabat se rukama v hlíně. Mám ráda cítit déšť s vločky ve vlasech. Mám ráda slunce v duši a na tváři. Mám ráda svoje veselý dny i svoje smutný dny. Mám ráda muziku a mám ji ráda veselou i smutnou a mám ráda Thoma Yorka. Mám ráda pianisty, houslisty, kytaristy a zhrzený umělce. Mám ráda malíře a spisovatele, a mám ráda svoji představu o Ivanu Klímovi, jak u mě doma píše na psacím stroji. Mám ráda hvězdy a měsíc v noci na obloze, ležet v trávě s dívat se na mraky, mám ráda oheň v Zubří a to jak se lyne záře. Mám ráda černej čaj a bílej čaj a zelenej čaj a kávu. Mám ráda vůni, která se v obchodech line ze stroje na mletí kávových zrn. Mám ráda slunečnice, kopretiny a nejraději mám natrhat si květiny u nás za domem na poli. Mám ráda Řiši snů od Remarqua a to jak tam měli každej den květiny, jak ona hrála na klavír nebo na housle a měla dlouhé vlasy a to jak on se k ní vrátil i přes tu herečku. Mám ráda Tomáše a Terezu z Nesnesitelné lehokosti bytí a mám ráda všechny ty nádherný slova, který tam jsou a myšlenky a opravdovost, která vychází z autora, stejně jako ve všech knihách a taky v Žertu. Mám ráda stát úplně rovně a dívat se před sebe. Mám ráda podzim a jeho listí a ty barvy světa a to že je všechno tak hořkosladký jako Matoni negroni a tu mám taky ráda. Mám ráda Krnovskou Kofolu a někdy i Colu a hlavně ty starý cocacolový plakáty. Mám ráda gramofon a desky a starou Prahu, lennonovu zeď, gotický chrámy a krásný obrazy. Mám ráda Baroko a barokní akty, ale jenom hezký. Mám ráda barokní tvary a ty úžasný ženy, který byly milovány kvůli svojí Kretschmerovské povaze. Mám ráda starý fotky a vzpomínky na dětsví. Mám ráda Malýho prince, ne kvůli pubertálnímu pathosu, ale vzpomínkám z dětsví, protože už tehdy to nebyla pohádka o Beránkovi, ale filosofie mého mládí. Mám ráda vzpomínku na čtení úryvku Racka v čítance asi v 7. třídě, kdy všichni znuděně zívali a já byla fascinována. Mám ráda svoji citlivost. Mám ráda svoji občasnou apatii a ignoraci. Mám ráda svoje palce u nohou a svoji naprostou nesymetrii.

Mám ráda svoje každodenní dětský snění ještě před spánkem, svoje vizualizace přání a tužeb, svoje příběhy o lásce a princeznách. Mám ráda svoji výšku a velikost nohy. Mám ráda sny, adorace a vize, mám ráda svojí vidinu budoucnosti. Mám ráda poezii i prózu, mám ráda realismus, romantismus, fantasy, avantgardu, poetismus, horor, modernu, válečnou, meziválečnou... mám ráda dojemný příběhy a surovost. Mám ráda smutný i veselý věci, i ty co tě naštvou a ty co nad nima přemýšlíš celý den. Mám ráda povídku, novelu, román, ale asi ne epopej. Mám ráda smysl a nesmysl a hledání smyslu v nesmyslu. Mám ráda, že když každej nadával na Apollinaira, já byla paralyzována. Mám ráda Allena Ginsberga a Beat generation. Mám ráda plakat nad dobou, ve který žiju. Mám ráda sny o jiných dobách. Mám ráda Karla Čapka. Mám ráda 50 léta v Californii, snění o ní a stopování z Východu na západ. Mám ráda beatnický manifesty a Hrochy v nádržích.

Mám ráda Dalíovský nápady, přehánění, slony a lásku ke Gale. Mám ráda Lennona a lásku k Yoko. Mám ráda Allena a lásku k Nealovi. Mám ráda filmy a Toma Hankse, Hugha Laurieho, Tennata, Smithe, Ecclestona a Rose. Mám ráda modrý policejní budky, Harryho, Hobití noru, protože to není žádná špinavá díra v zemi. Mám ráda Helenu C., Almodóvara, Woodyho Allena a sarkasmus. Mám ráda Williama Saroyana, chození po ulících bez domova, starý džíny a kýčovitý výlohy, který nikdy nebudou součástí života. mám ráda zmrzlinu, jojo, švihadlo a bublifuk. A kokino.

Mám ráda pohádky na dobrou noc a když mi někdo čte, nebo pohádky na kazetách. Mám ráda tanec. Mám ráda divadlo, scénu, oponu a svoji vdovu. Mám ráda přátelství a lásku, čistý ponožky a nudličkovou polívku. Bramborovou kaši, lízátko, mačkací mlíko a starý Zenity.

Mám ráda spánek a rozvalování na posteli, ale i sdílení peřiny. Mám ráda sdílení, hlavně okamžiků, západů a východů slunce, smíchu a pláče, radosti a bolesti. Mám ráda sdílení mlčení, který znamená všecko. Mám ráda chaos na stole a kousky tabáku, kterej není z mojí cigarety na rtech. Mám ráda přemýšlení o věcech, který mám ráda a mám ráda hřejivej pocit, kterej vychází z tý ohromný lásky ke krásnu, protože je to možná i estetický a kouzelný, jako babiččin hrb. Mám ráda opíjet se vínem, a vzpomínky na dva, kteří toho vypili tak příliš, mám ráda svoji představu jak mě drží za ruku. Mám ráda svoje předtraumatický vzpomínky, chuť masa do polívky, žebřík, klapání podpatků, Madlenku, svůj pokébal a babičku. Mám ráda svoje sestřenice, jejich empatii. Mám ráda džus a skleničky co mají hrdlo obalený cukrem. Mám ráda dětský šáňo, tamtu knížku o Růžence a vzpomínky na Lucku. Mám ráda řeku, kamínky, jezero a lodičky, pádlování a les, ležet ve spacáku a dívat se do korun, až se z toho klidu chce brečet. Mám ráda ešus a jít na dvoudeňák s krosnou do kopců. Mám ráda slaňovat skalku. Mám  ráda pana Prasáka, sbírání borůvek, spaní ve stanu a velký moknutí, sprchy v lese, kadibudky, gumáky a pláštěnku. Pastelku, táborák, krokodýla a všechny ty nezapomenutelný prázdniny na místě, který bylo vždycky domovem.


Mám ráda Tofínka, stánek a mám ráda všechny ty lidi co mám ráda, Brno, Olomouc, Divadlo Petra Bezruče, Husu na provázku, Divadlo na cucky a Divadlo Hudby, bruslení, jízdu na kole, válení sudů a softball. Aerobic a potit se a mít dobrej pocit, líbat se, sáňkovat, tančit a sklákat v pytli. Mám ráda Sherlocka a záhady, svýho psa jak běhá poli a je šťastnej jenom ze svobody a z toho, že je taky se mnou. Mám ráda Sluníčko od Priessnitz, zvrhlý komixy a zpívání ptáků. Mám ráda emoce, smutek, melancholii a šílenství.

Mám ráda to, že mi nikdy nedojdou věci, který mám ráda někdy budu pokračovat. Mám tě ráda.. a svůj pitomej úsměv na tváři.

Žádné komentáře:

Okomentovat