Tam kde je sou mandle modré a zelené. Pokud se teda nejedná o hořkou chuť mandlí, ale i to bejvá a stejně je všecko hezký. Není umění milovat člověka jen proto jaký je, ale i přesto jaký je. Psali filosofové.
Zítra -snad- poslední zkouška, pak spousta alkoholu a pak zase zpátky. Tam kde je všechen svět daleko,
nepotřebuju nic, jenom držet ruku. Někdy se bojím a někdy ne. Přála jsem si vzlétnout a být výjimečná pro celý svět. Ale někdy je celý svět naprosto zbytečný oproti jedinému člověku, protože i člověk může znamenat svět a protože svět se zbláznil a proč by mi sakra mělo záležet na mínění lidí, který vlastně nezajímám, a který už ani neví co je dobré a co ne. To teda jako ne všichni. Ale masmédia jsou lži a opravdová pravda je někde schovaná. A já se nechci zajímat o včera ani zítra, protože to někdy tak moc bolí, a protože důležitý je teď teď teď a nic víc. Už jenom proto, že plány téměř nikdy nevychází a těšit se je zbytečný, a vždycky je lepší nechat se překvapit. A protože to co bylo se stejně nezmění. A to si zapamatuj mozku a přestaň se tím zabývat.
Whatever, co říkáte na volby? Ha-haaa. Argumenty zemanovců sou sranda.
Chci jet do Autrálie a Californie a tak. Waiting for forever. Projít v pyžamu svět. Je mi blbě. Du se učit. Potřebuju být chytrá a výjimečná. Minimálně pro sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat