Život je tak neskutečně vtipnej nebo možná směšnej, co já vím. Osobně si myslím, že někde někdo sedí, ovládá nás a hrozně se tomu směje, protože mi přijde, že se určitý věci dějou jen pro něčí pobavení. Taky jsem přišla na to, že teorie zabíjí život a moje teoretická dispciplína, kterou studuju mě naprosto od života dělí. To prostě jako ani nepoužiješ. Třeba když bádáš fyziku, tak jako to aspoň lidi použijou. Ale když bádáš estetiku? To máš akorát sklony k sebevraždě, protože tomu prostě jako nerozumíš, ti řikám. Nadruhou stranu, jestli jednou pochopim všecky kanntovský a strukturalistický a jiný teze, budu si připadat fakt moudrá.
Nastavila jsem si měnící plochu, aby můj život nebyl tak jednotvárnej a rozhodně to ted bude estetičtější, pořád budu mít nový estetický zážitky, chápeš.
Jako zkus si přečíst: Cicera, Horatia, Šklovskiho, Bullougha, a Augustina v jednom týdnu. Taky pak budeš skákat štěstím. Jako já, jako já jako kdo...
Kdo stojí na první metě, kdo se tak jmenuje, kdo je ten hráč...kdo stojí na první metě?
Žádné komentáře:
Okomentovat