na křižovatku...
Dnes byl poslední oficiální den. Skříňka byla hrozně prázdná a odnesla jsem zámek. Šla jsem naposled na záchod. Tam kde jsem kdysi tak neskonale brečela. Jo ranní hádky s matkou.
Zítra bude party party hard. A pak hned druhá, takže se domů dostanu tak někdy sunday morning. 11 dostanu vysvědčení a pak se nechám unášet proudem a někdy taky ne.
Protože můj svět to je vůně žlutých slunečnic kolem cest.
Stejně podezřívám naší školu, že zneužívá cermat, na obhajobu svojí neschopnosti, čímž ani trochu nechci omlouvat cermat. Ale polovina republiky už ví výsledky slohovek a my víme akorát, že nic nevíme.
Zjišťuju, že je vlastně všechno uplně jedno a na ničem nezáleží. Když jsem četla RUR, bylo mi pak hrozně smutno. Ze světa a tak vůbec. A víc než kdy jsem si uvědomovala tuhle nicotnost existence. A pak jsem se to druhej den dočetla v existencialismu. myslím, že jsou to takový ty obecný věci, jak na ně člověk přijde sám, stejně jako o božství, energiích, prostě o tajemství. Přečetla jsem o tom pár knih a ačkoliv to každá vysvětlovala jinak, ve své podstatě mluví všichni o tom stejném. A je už jedno, jestli metoda spočívá v modlení, přání si, meditaci a nebo holotropním dýchání a přijmu z kosmu. A moje maniakální část to vždycky zabije nějakým superegistickým nesmyslem.
venku hrozně prší. myslím, že mám vlasy mokré ještě z rána. kapky je zvlnily.
chci pořádnou bouřku. abych se mohla schovat pod stůl a vlastně se nebát, a mít ten hrozně skvělej pocit bezpečí. Ale stejně si myslím, že bych se bála. Jen už ne kuli bouřce.
Ale na naší čtvrteční oslavě studijních úspěchů záleží. Ohlédnutí do minulosti - copak jsi zapomněla na tři hodiny a dvacet minut nad tím zajímavým slovenským časopisem? :) Jsou chvíle, které se nezapomínají. Chvíle, které se Ti vryjí do paměti a už tam zůstanou napořád.
OdpovědětVymazatbouřky jsou nejlepší a nechápu, jaktože ještě neznáte výsledky slohovek.
OdpovědětVymazatPo RUR mi taky bylo smutno, ale stejně si myslím, že je to geniální.