Nic neumim. Nic nevim. Můj mozek umřel. Moje vůle taky. Chci jenom sedět a nemyslet. Prosím. Nemůžu.
Mám na to ještě dva dny, ale stejně si myslím, že se naučím uplny hovno, protože myšlenky lítají někde naprosto jinde, v jiným čase a prostoru, protože tenhle čas a prostor je mnohem komplikovanější, než časová linka Doktora a kouzální nexusy, protože vždycky je něco zašmodrchanýho a vůbec.
Chci se opít a neměla bych, protože geny a protože bych pak měla melancholii. I když jsem si naordinovala maniakálnost. Ten blbej zápočet furt není zapsanej, a jestli ho nedostanu, tak se zblázním.
Come to bed, don't make me sleep alone
Couldn't hide the emptiness, you let it show
Never wanted it to be so cold
Just didn't drink enough to say you love me
I can't hold on to me
Wonder what's wrong with me?
Pouštím si dekadentní písničky, juch. Protože moje sněhová královna patří ke mě. A není kam utéct.
Miluju hlas Amy Lee. Došlo mlíko a není co jíst. nějak jsem na to nepomyslela. Venku je zima.
Kdo se ptá, moc se dozví..a kdo se neptá neví naprosto nic. Někdy je lepší nevědět.
Žádné komentáře:
Okomentovat