Až odejde minulost...
Až bude mít svět jiné barvy..
Až budeme nenávidět sami sebe a až si potom odpustíme...
Až se začneme mít rádi, ovšem ne svoje ego...
Až přejdeme od já k ty...
Až přejdeme žebřík krásy od těl k duším..
Až jediné slzy nebudou hořké, ale duhové..
Až slova nebudou jen slovy ale i pravdou...
Až zapomene na to, co jsme ztratili a uvědomíme si, co doopravdy máme..!
Až nebude smutku z odloučení, ale radosti z dalšího setkání...
Až nebude strach a předusek..!
Až to nebude napovrchu ale uvnitř...
Až objevíme podstatu...
Pak to bude doopravdy.
Spousta písniček je o nějakém kouzelném pocitu, který je zaručeně ten pravý a který potrvá. Pak si jenom čteš o zlomených duších a srdcích, která kdysi naivně doufala a věřila. A proto je potřeba najít podstatu. Já pořád věřím, že je to tak nějak možný, ale zatím mi slzy ještě neuschly.
Žádné komentáře:
Okomentovat