Odcházení.

Tak. Zjištění, že na bandzone už jsem jen já a já, žádná kapela. Každá tahle malá ztráta, která je sice jen součástí té velké, která už je přítomna několik měsíců vždycky tak trochu píchne. Je to malá jehlička svrbící pod kůží. Pod srdeční chlopní. Někdy je těch jehliček víc. Řekla bych, že jsem si zvykla, tak proč to pokaždé začne rezonovat i ve starých jizvách. A tak je to pořád. Je to směšný. Od jednoho smutku se začnou odvíjet další, které zrovna netíží, přece už jsou pryč! ale jako by je identická emoce zase probudila k životu. Proč proč proč.