Ty a jediné ty chvíle.

Pche, škola, ošklivá. Svět, pršení. Proč? nebaví mě to. Je toho tolik a nic nedává smysl. Jedině ty ho dáváš. Všechny chvíle, slova a doteky. Jo, někdy bych chtěla být sama pro sebe, jenže to nejde a nikdy nepůjde, protože jsem spoutaná minulostí a vším. Jediné, co mě nejvíc těší je ležet vedle, procházet se, jíst zmrzlinu na bruslích a dostat pusu pod stromem. To bylo moc hezký. Až bude po tom všem studijním peklu, bude to ještě hezčí a všecko bude fajn. Mám na stole tu krabičku a zbytek bonbonku. Všechno tady. Všechno všude. Jsi ty.