I haven't slept a wink.
Nechápu co se klem děje. absolutely. Chodím okolo jako bych nebyla a připadám si tak trochu náměsičně. Skoro nespím a mé dny jsou prožity mezi bděním a sněním, přičemž naplněna je spíše ta rovina druhá. Hlavně v dějepise. Mám podmíněný reflex, když přichází K., padá mi hlava.
Mám boží čaj. Dávám si ho v čajovně. Shou mei chai. Dělají se z toho prostě 3 nálevy, a je to uplnej životabudič. Coffee doesnt work, drugs dont work... A na internetu se nemohou shodnout, kolik má vlastně toho kofeinu.
Dneska sem dělali maturitu z češtiny na nečišto. je to hrozná hovadina. fakt to slovíčkaření je ve stresu fakt skvěly a nechápu proč tam nemužou dat normální otázky. A kdo má rozlišovat supermarket a stánek, whathefuck.
Musím spinkat.
Marie-Lko, musíme se vidět, protože tohle, co popisuješ (hlavně ten začátek!!), znám poslední dobou dost dobře. Že by aspekt netělesnosti? :) Taky máš pocit, že už prostě nejsi součástí tohoto časoprostoru? Třikrát hurá, jsem normální, poněvadž meze normality jsou zcela relativní.
OdpovědětVymazatČlověk? Nadčlověk? Vesmířan? Odpověď vlastně ani nemusím znát - na odpovědi netrvám, přijde mi to vtipné.
A jen tak mimochodem: cosi se děje s časem, jakožto s kontinuem. Ale o tom až v čajovně. :))