neděle 8. dubna 2012

Nevnímám.

Pořád se polívám.

Bojím se, strašně moc. Nemohu spát.

There is something so good, just cant function no more.

Našla jsem to na zemi. Bylo to patologický.

Bojím se, až to přijde.

I dont want you to leave.

Je to nemožný asi jako karamel bez cukru.

Pořád ještě nebylo po tisícé prvé!

1 komentář:

  1. Někoho mají poslední dobou rádi asi úplně všichni!

    Například já mám pocit, že ani rozkouskovat se pro všechny, dát každému maličký kousek sebe, by nezafungovalo.

    Však také každý člověk je jedinečný, je tu jen jednou.

    Mimochodem, je nutné mluvit i o tom, co se zdá být šílené a říkat ta slova, která by se měla říkat. Sice s tím mám sama potíže, ale alespoň mohu poskytnout drobnou radu svému bližnímu. :)

    OdpovědětVymazat