I'm waiting for this cough syrup to come down.
Sleduju svoje statistiky a nejvíc příspěvků sem napsala v červnu. To dokazuje to, že člověk prostě píše ve chvílích, kdy je mu nejhůř. Kdo by to řekl, že po existenciální krizi u maturity to bude ještě horší.
Noa taky proto asi většina lidí, co kdy něco napsala, píše hlavně v období střední školy, protože dospívání je prostě občas depka, a citlivý duše to musejí infiltrovat. A není to teda jenom o psaní, žejo. A William Saroyan zase psal, když si musel topit knížkama, protože neměl peníze. A Shakespeare zase, když mu umřel syn. A Kundera, když ho zklamal stát a lidi. Ian Curtis měl deprese a epilepsii.
Umělci jsou tak krásnými případy hořkosladkosti. Mám v sobě ty geny. Kdo se jednou zbláznil, už nikdy nebude normální. A little crazy. Chci spát. Dnes je den akorát na spaní. Nemůžu.
Věci od M jsou dobré. Třeba jako maminka, med, mládí, myšlenka, mýval, mýdlo, milovat a medvědí spánek. A tak vůbec:)
Žádné komentáře:
Okomentovat